1/ Teorie chaosu je především matematická disciplína, která se začíná poměrně bouřlivě rozvíjet od poloviny 70. let minulého století:

2/ Základní informace o teorii chaosu:

- Kde se o ní lze dočíst (J. Gleick: Chaos).

- Jak a kdy vznikla (70. léta minulého století, návaznost na problém stability řešení diferenciálních rovnic, integrovatelnost diferenciálních rovnic, použití přibližných metod, podmíněnost rozvojem počítačové techniky).

- Teorie chaosu jako “empirická matematická věda”.

- Co je fraktál a proč teorie chaosu souvisí s fraktály.

- Souvislost teorie chaosu s problémem “algoritmického stlačení dat” o světě.

- Nalézání řádu v chaosu, praktické aplikace.

3/ Proč je teorie chaosu významná v ekonomii:

- Popíšeme-li základní (i velmi jednoduché) situace v ekonomii příslušným matematickým aparátem (diferenciálními rovnicemi), získáváme přesně ten typ úloh, které nemají přesné číselné řešení (a nemohou ho mít ze zásadních matematicky zdůvodněných příčin). Zkrátka - z matematického hlediska se ekonomický systém (platí to i pro jeho velmi jednoduché subsystémy) chová chaoticky.

- Proto je velmi důležité využívat poznatků, s nimiž teorie chaosu přichází, a řešit úlohy typu “hledání řádu v chaosu”. Ukazuje se totiž, že i ve velmi složitých chaotických systémech zákonitě vznikají určité standardní situace (určité zvláštní, poměrně přesně popsatelné a předvídatelné stavy), jimž systém “dává přednost”.

4/ Některé závěry, které z teorie chaosu vyplývají:

- Možnosti výpočtu vývoje ekonomického systému (růstových trajektorií, bilančních vztahů) apod. jsou značně omezeny.

- Nejde přitom jen o to, že něco můžeme spočítat jen “přibližně”. Z teorie chaosu vyplývá “zvratovost” různých trajektorií, tj. nejsme schopni dát ani přibližný výpočet, který by mohl být postupně upřesňován. To je velmi podstatný závěr, ze kterého vyplývají důsledky pro pojetí státních zásahů do ekonomiky.

- Mimořádně významnou roli v ekonomických systémech hraje tržní mechanismus. To neznamená, že “trh vyřeší vše” a že do ekonomického systému nelze efektivně zasahovat prostřednictvím státu.

5/ Teorie chaosu je poměrně mladá disciplína, zdá se však, že pomocí ní bude možné objasnit mj. i následující otázky:

- Kdy jsou efektivní státní zásahy do ekonomiky nejen možné, ale i nutné (aby se předešlo určitým stavům ekonomického systému, které by mohly mít - nazíráno z pohledu člověka jako účastníka dění - drastické dopady).

- Proč je role trhu - zejména při vytváření zpětných vazeb, přenosu rozptýlených informací, potlačování ohnisek neefektivnosti systému apod. nezastupitelná.

6/ Na závěr přece jen trochu politiky (přesněji odpolitizování toho, co je tradičně politizováno):

- Pravice bývá považována za ochránce trhu a levice za nepřítele trhu. V mírnější verzi to znamená, že pravice by ponechala trhu volnější pole působení, levice by ho spíše regulovala a doplňovala státním přerozdělováním, příp. stanovováním různých cílových parametrů. S trochou nadsázky lze říci, že “pravice má trh ráda” a “levice nemá trh ráda”. V tom je ovšem “velké, opravdu velké nedorozumění” (jak by řekl klasik).

- V realitě totiž funguje reálný tržní mechanismus (který je kombinací trhu a státních zásahů). Nejde přitom o to přetahovat se ve smyslu “více státu méně trhu” (levice) versus “méně státu více trhu” (pravice), ale o hledání cest odstraňování nedokonalostí tržního mechanismu zabezpečením jeho vývoje.

- Zde teorie chaosu přináší řadu podnětů. Mj. i v tom smyslu, že odvěký problém bohatství a chudoby je řešitelný nikoli státním přerozdělením (buď “ve velkém” formou zestátnění, nebo “v malém” daňově-dotačním přerozdělováním), ale zdokonalováním tržního mechanismu.